Proč nikdy nebudu fitness koučem?

S myšlenkou stát se fitness koučem jsem si pohrávala už celkem dlouho a to velmi intenzivně. Nebylo to jen tak. Tedy, že bych se ráno vzbudila a řekla si: ode dneška budu fitness kouč. Bylo to postupně na základě reakcí a dotazů, které mi chodily do soukromých zpráv na sociálních sítích, ale taky na základě práce s lidmi, zejména v mém kurzu skupinového cvičení. Vždy jsem ochotně a ráda radila v podstatě každému, kdo se na mě obrátil. Bavilo mě to a dávalo pocit užitečnosti. Občas jsem nad dotazy kroutila hlavou, to se přiznávám. Taky jsem už vlastně takový minikoučink párkrát dělala, zadarmo. Strávila jsem nad konceptem hromady času, opravdu promýšlela každou větu, postup a radu. Jaké jsem měla výsledky? A čí to vlastně byly výsledky? Moje? Nebo "charitativních" klientek? 

Výsledky nebyly žádné. Všechny to vzdaly. Přestaly komunikovat. Vymlouvaly se: nemám čas, mám problémy, jedu na dovolenou atd. Byly to jednotlivci, pravda. Bylo to zadarmo, pravda. Byly to asi i špatné rady a postupy. Tohle se odehrálo zhruba před dvěma lety a od té doby jsem zdolala  další kus té nekonečné cesty sebepoznávání v oblasti zdravého a udržitelného "fitnesslifestylu". Zkusila jsem nutriční restart Whole30, z low carb stravování jsem přešla na intuici, podpořenou občasným počítáním v tabulkách, vysekla jsem formu v transformační soutěži časopisu MF, objevovala, zkoušela, vařila, trénovala, četla 😉

Na jaře se na mě opět obrátilo pár žen, které chtěly spolupracovat, chtěly abych jim pomohla na cestě k vysněné postavě, k tomu aby se cítily dobře ve svém těle. Předběžně jsem na to kývla a začala pracovat na projektu "Fitness koučink". Vždycky jsem si vyškrábla nějaký čas, abych s tím pohnula dopředu. Provedla jsem zásadní "upgrade" starého projektu, přemýšlela, nemohla spát, dělala jsem si poznámky k okamžitým nápadům, rozšiřovala, rozepisovala, větvila. Byla jsem rozhodnutá  zhruba v polovině července celou akci spustit, respektive začít "ostrou" spolupráci, zatím se dvěma klientkami. 

Ale všichni víme, jak to je....Kdy se Bůh nejvíc pobaví? Když člověk začne plánovat😀

Díky náhlé změně zdravotního stavu a vůbec změně běžného životního tempa jsem měla opravdu hodně času přemýšlet. Spoustu věcí přehodnotit. Podívat se na ně z jiné perspektivy. 

Podle názvu článku je asi zřejmé,  k čemu jsem došla. 

Zkrátka a dobře fitness koučem nikdy nebudu. Tedy tím klasickým koučem, který je několikrát v týdnu v kontaktu se svými klienty, radí, počítá, píše, hodnotí, analyzuje a dává úkoly.....a kasíruje za to peníze.

Proč? 

• protože ani já jsem nikdy žádného kouče nepotřebovala. On ho totiž nikdo nepotřebuje. KAŽDÝ zvládne být pánem svého těla. Úplně KAŽDÝ. Neboli když mám své PROČ, najdu způsob JAK. Obzvlášť v dnešní době. 
• protože je to celoživotní cesta sebepoznání a právě ta cesta je nesmírně přínosná, zábavná a obohacující.
• protože je potřeba dělat chyby, je potřeba překážek, které musíme překonávat. Sami, bez cizí pomoci. Jen tehdy zjistíme, co je pro nás dobré, co nám vyhovuje a co škodí. Metoda "pokus-omyl" je jediná, samozřejmě poměrně dlouhá, ale spolehlivá cesta k úspěchu. 
• protože je to "jenom" jídlo. Věc přirozená. Dělá se z toho poslední dobou děsná věda. Vládne informační chaos a to v každé oblasti lidského bytí. Přitom opravdu stačí mít elementární vědomosti, používat selský rozum a naslouchat vlastnímu tělu.
• protože každý by měl mít odpovědnost sám za sebe. Za svoje zdraví a za to, jak vypadá a nesnažit se tu odpovědnost přenést na někoho jiného. Lehce se pak řekne: "Měl jsem špatného kouče" místo: " Nezvládl jsem to, protože......" Zkrátka to,  jak budeme na naší cestě úspěšní, ovlivníme pouze a jen my. Je to na každém z nás. 
• protože nechci řešit, jestli si Boženka může dát k snídani kaši a jestli nepřibere deset kilo, když si dá večer ty prokletý těstoviny 😀.

Nevím, zda jsou moje důvody pro vás pochopitelné a zcela upřímně je mi to vlastně jedno😉 Mně to prostě přijdou úplně vyhozený peníze. Platit někomu za to, že mě "naučí" jíst. Není to děsivé, když si to přečtete? NAUČIT JÍST. 

Na druhou stranu mám téměř hotovou "kuchařku", jak na to. Jak být sám sobě koučem, jak  se zorientovat v přemíře informací, udělat si na vše svůj názor a najít svoji cestu. A je mi líto, si to nechat všechno pro sebe, mít to zkrátka v pomyslném šuplíku.

A teď nastává ta hodina HÁ. Okamžik, kdy učiním veřejný slib. Ráda bych svoje know-how vydala jako e-book. Ufffff. Neslibuji žádné konkrétní datum, protože ho nevím. Obsah mám téměř hotový, ale absolutně si nevím rady s formou. Nikdy jsem žádný e-book netvořila, nemám ani své webové stránky. Počítám s tím, že se obrátím na profesionály, protože tyhle grafické/marketingové/počítačové/internetové záležitosti jdou zcela mimo mě. Nicméně pokud máte v tomto směru nějaké rady a doporučení, budu vám za ně nesmírně vděčná. 

A jak vidíte boom fitness koučinku vy? Připadá vám užitečný? Nebo jsou to podle vás vyhozené peníze? Máte nějakou zkušenost s e-booky? 

Pište, moc ráda si jako vždy počtu. 

Vaše 

JS