Moje první Whole30: Resumé - zázrak pro tělo nebo mnoho povyku pro nic?

Dnes je to přesně měsíc, co jsem ukončila svoje první Whole30. Tedy třicetidenní výživový restart, jehož smyslem je poznání, které potraviny způsobují zdravotní problémy, dále nastartování ozdravných procesů v těle a v neposlední řadě eliminace nevhodných stravovacích návyků, závislostí ale i emocí spojených s jídlem.

Jak a proč jsem s programem začala si můžete přečíst ZDE. Asi Vás napadla otázka, proč píšu celkové zhodnocení programu až teď. Tentokrát to není kvůli nedostatku času a múzy, je to čistý záměr. Potřebovala jsem odstup, nadhled, čas na vstřebání všech vjemů a emocí. Protože bezprostředně po programu jsem byla jednak totálně nadšená, ale na druhé straně také smutná, že to celé končí. V podstatě mě provázely velmi smíšené pocity z toho všeho. A dnes už vím proč. 

Ale pěkně popořádku. 

S čím jsem do programu šla? Co bylo mým cílem? 

Primárně ovládnutí sebe sama. Zbavení se nevhodných stravovacích návyků, kterými bylo prakticky každovečerní popíjení vína a nejen to. K vínu přece patří nějaká dobrota-sýry, ořechy, šunky....Co mi bylo platné, že jsem po celý den naprosto vzorně jedla. Alespoň podle mých představ, tedy přiměřeně low carb, čistě, s minimem zpracovaných potravin. Každý den jsem si zodpovědně připravovala jídlo do krabiček...a večer to spláchla 2-4 dcl vína a nějakou lahůdkou k tomu. A nešetřila jsem. Obvykle následovaly výčitky. Tohle se opakovalo prakticky každý den po dobu 3-4 měsíců. Nic moc pro duši. Můj muž v tom jel se mnou. Se dvěma zásadními rozdíly. Tušíte? Prvním byly výčitky (chlap a výčitky kvůli jídlu?...vtip z Dikobrazu) a druhým bylo množství. On to množství naprosto přirozeně dokáže regulovat. Já ne.

Druhým důvodem bylo to, že jsem chtěla přijít na kloub tomu, zda jsou nějaké potraviny, které mi vyloženě nesedí, způsobují zažívací problémy či alergické reakce. Jsem atopik a alergik, nic drastického, ale je to tam.  V tomto bodě jsem byla ale dost skeptická. Nejsem naivní, abych si myslela, že autoimunitní onemocnění rozlousknu během 30 dnů, vyřadím jogurt a problém zmizí. 

Jak vypadal proces zařazování jednotlivých skupin potravin? Na rovinu: naprosto nesystematicky. Mně se totiž vůbec, ale vůbec nechtělo některé potraviny zařazovat. Mně se vlastně vůbec nechtělo zařazovat, ale o tom až za chvíli. První den po jsem si dala 3 dcl vína, protože to se prostě musí oslavit. Byl to Ryzlink Vlašský od Znovínu Znojmo, výběrové a oceněné víno. Přišlo mi moc moc výrazné. Tak výrazné, že to byl pro mě objev. A úplně jsem zapomněla. Ráno jsem si dala domácí ořechovou granolu s mangem a hroznovým vínem....30 dní vajec stačilo. Žádná extáze se nekonala přátelé, žádný gurmánský zažitek, normálka...prostě ořechy a ovoce. 

Moje oblíbená domácí ořechová granola s ovocem...čekala jsem víc

Konec Whole30 jsem musela oslavit...Ryzlink Rýnský Znovín Znojmo 

Tak na tohle jsem se fakt těšila 

Za tři dny jsem si dala k snídani bílý tučný jogurt(10%) s ovocem, ořechy, semínky a arašídovým máslem. Nebylo mi vůbec dobře. Jícen jsem měla v jednom ohni. Lepek jsem zařadila na Velikonoce, protože bez mazance to jako nejde že. To bylo v pohodě. Postupně následovaly sýry. Bez následků. Z klasických příloh jsem měla rýžové nudle a bramborové noky. Nic se nedělo. Luštěniny, kromě arašídového másla jsem do dnešního dne nevyzkoušela. Na ovesné kaši jsem si pochutnala dvakrát, paráda (až na brzký hlad). Cukr se občas objevil v šunce, zálivce, jednou jsem si dala točenou zmrzku, jednou originál Mozartovu kouli, jednou malý kousek Míša řezu. Žádné obžerství, žádné cheaty, žádné extrémní chutě. Moje jídla z 80-90% odpovídaly a stále odpovídají zásadám Whole30.

Takže to shrnu:

• ztratila jsem přibližně 3 kila váhy...juch...bonus 

  

  Třešnička na dortu

• daleko lépe kočíruji chutě, mám pocit, že tělo mi dává jasnější signály...."to stačilo, brouku"..nebo je jen jasněji vnímám
• víno je jednoznačně mým spouštěčem pažravosti, bez vína mě to ani nenapadne. Dám si čaj a moje centrum obžerství se vůbec neprobudí
• když už dojde na víno (snažím se, aby to bylo max. 3x v týdnu, no...někdy je to 4x), musí makat vůle. ALE! Nestalo se mi zatím, že bych se přežrala do bezvědomí, což dříve nebyl problém. Tělo a hlava lépe spolupracuje
• ekzém zůstal v nezměněném stavu, bohužel. Dle očekávání. 
• s největší pravděpodobností mi vadí mléčné produkty a to konkrétně jogurty. To jsem ale tušila. Tvaroh nepozřu už nějaký ten pátek, skyr už vůbec ne, nakonec mi vadí i tučný bílý jogurt (zkoušeno opakovaně). Následuje jícen v plamenech a těžkost trávení. Bílý jogurt bez laktózy je úplně v pohodě a zajímavé je, že mi nevadí ani tučné sýry. Jo a ke spotřebě sýrů. Před W30 jsem je konzumovala často i několikrát denně, možná to byla i trochu závislost. Nyní? Nemám na ně vůbec chuť. Sýr jsem měla všehovšudy od ukončení restartu 4x. 
• stále jím 3 velká jídla denně, za měsíc jsem měla jen ve 4 dnech více jídel než zmíněná tři.
• stále si držím určitou pravidelnost v tréninku, podle momentálních časových možností. V souhrnu stále v průměru 3 hodiny týdně a to všechno možné: běh, jóga, posilování a konečně moje milované kolo. 

  

  Už je doma...šedá kráska Specialized Sirrus

• stále připravuji ta úžasná, skvělá jídla podle receptů z knihy Whole30. Program mi rozhodně rozšířil obzory, dal mi novou inspiraci v kuchyni. Ta jídla jsou jednoduše báječná a chutnají celé rodině
• absolutně totálně jsem se zamilovala do batátů, kterým jsem dva roky nemohla přijít na chuť

  

  Kombinace sladkých batátů, slaniny a cibulky je neodolatelná 

• ze zdravotních benefitů, které se všude vyzdvihují nepociťuji zásadně NIC. Ano, NIC. Možná menší příznaky premenstruačního syndromu a pocit, že zvládnu všechno na světě. U PMS je to otázka, tohle mám zkrátka každý měsíc jinak. 

Absolutně nechci zpochybňovat význam celého programu, to vůbec. Naprosto zásadní je, jaká je Vaše startovní čára. Tedy jaké jsou Vaše stravovací návyky. Pokud jste na úplném začátku, bojujete s cukrovým démonem, milujete ta sladká, tučná a moučná jídla, Vaše menu se skládá převážně ze zpracovaných potravin, nemáte základní výživářské povědomí a máte zdravotní komplikace vyplývající z výše uvedeného, tak přidaná hodnota restartu bude OBROVSKÁ. Může Vám to skutečně změnit Váš život. Ale budete to mít sakra těžký, to Vám řeknu na rovinu. Je to práce. Je to management. Stojí to možná trochu víc peněz. Možná Vám pár dní bude blbě. Budete mít chutě. Ale všechno to bude stát za to. Jděte do toho, protože uděláte pro své tělo i duši velkou věc. 

Pokud jste ale už zkušení harcovníci, no jako nechtěla jsem napsat dietářky, ale..... Zkrátka pokud už máte leccos za sebou, stravujete se víceméně rozumně, racionálně, víte, co Vám svědčí a co škodí, našli jste určitou výživovou rovnováhu, orientujete se v živinách, neboli máte základní (nebo i pokročilou) výživářskou gramotnost, zázraky nečekejte. Jasně, chcete něco poladit, máte třeba nějaký nevhodný návyk, chcete něčemu přijít na kloub, chcete vyzkoušet něco nového, jděte do toho. Minimálně za ty novinky v kuchyni to stojí. 

Pokud bych to skutečně vzala podle sebe, přínos je jednoznačně v mentální rovině. Jsem víc v klidu. Nyní. Dnes. Ale co tomu předcházelo?

STRACH. První týden po restartu jsem měla neskutečný strach pozřít cokoliv NEwhole. Byla to skoro až panika. Co budu jíst? Co se stane? Bude mi blbě? A víte co? Bylo mi blbě. Bylo mi blbě vlastně ze všeho. Whole i NeWhole. Nevím, jestli to byla jistá forma placeba nebo mutace střevní virózy, která kolem mě lítala ve velkém. Fyzicky jsem hůř trávila, bolelo mě moje nafouklé břicho. Hnus. Zhruba po týdnu to odeznělo a já se začala cítit skvěle. Nicméně neustále jsem nad jídlem přemýšlela. Nebylo mi lépe, když jsem byla sešněrována pevnými pravidly? Smíš/nesmíš. Porušíš- končíš. Ne nadarmo se říká, že režim osvobozuje, že člověk vlastně miluje jistou formu restrikce, diktatury. Proč? Protože se nemusíte rozhodovat. Máte přece pravidla. Ano/Ne. Do skutečné svobody má toto ovšem na míle daleko. Se svobodou je totiž vždycky spojena odpovědnost. V tomto případě odpovědnost za svoje tělo a následně zdraví. Až když nebudete žít v pravidlech Ano/Ne, skutečně poznáte jak jste obstáli, jaký je Váš skutečný vztah k jídlu jako takovému. Zda dokáže ukočírovat skladbu jídelníčku a množství jídla tak, aby Vám to prospívalo, nikoliv škodilo. Ach ano a ty emoce..výčitky. Dám si (v mé mysli) nevhodné jídlo a šup, už je tady sebeobviňování. Tyto špatné vzorce chování a myšlení zná snad každý (no ano, my ženy jsme v tom mistryně světa) a řeknu Vám jedno: velmi těžko se jich zbavujeme, i já, ano přiznávám. Léta totiž žiju v takovém všeobecně zakořeněném bludu, nesmyslu: cvičím, abych mohla pořádně jíst..občas se přežrat, dát si do čumáku. Pokud mě sledujete, tak víte jak jsem dopadla když jsem 3 roky necvičila...Domnívám se, že W30 Vám pomůže si všechny tyhle souvislosti uvědomit. Odhalíte spoustu svých skrytých démonů, ty dříve pojmenované možná zkrotíte. Možná ne. Toto vše Vám ale dojde, až několik dní, možná týdnů po. V té absolutní svobodě.

Tohle jsem si půjčila, protože to je absolutní pravda...celý text najdete na výše uvedených stránkách

Momentálně piji víno...jen tak, bez ničeho(3x hurá), k snídani si dám ovesné placky s něčím a upeču cheescake s tunou cukru. Neskutečně se těším, až si ho dám. 

Navnadila jsem Vás na restart? Nebo naopak? Žijete v nějakých svých "fitness" bludech? Máte nějaké démony, špatné návyky v oblasti jídla? 

Moc ráda si počtu.

Vaše 

JS