pondělí 26. února 2018

Moje první Whole30 - 1. týden: Je mi fajn a nový vítr v kuchyni

Krásný den všem,

jak jsem slíbila, tak činím a vítám Vás u prvního dílu seriálu o mém Whole30. V názvu článku je "první", ano už teď mám v plánu celý program zopakovat. Jsem nadšená, zatím. Vše ale může být jinak.


Whole30 je speciální program, jehož primárním smyslem není zhubnout, není to tedy dieta jako taková. Je to třicetidenní restart, jehož smyslem je stručně řečeno:

  • zjistit, jaké jídlo mi způsobuje trávicí a zdravotní potíže
  • zbavit se závislosti na cukru neboli zkrotit cukrového démona
  • vyřešit svůj vztah k jídlu jako takovému, myšleno od emocí k rozumu
Napsala jsem to polopatě, jednoduše, protože tohle je, podle mého názoru, jádro pudla. 

Jak program probíhá?

  • vyřadíte veškerý cukr, VEŠKERÝ, tedy i med, javorový sirup, cukr v šunce, ve sterilizovaných okurkách.
  • vyřadíte veškeré obiloviny, opět VEŠKERÉ: pšenici, špaldu, bulgur, oves, kukuřici, rýži, quineu, pohanku
  • vyřadíte veškeré pečivo, ano i to PALEO
  • vyřadíte veškerý alkohol 
  • vyřadíte veškeré luštěniny, kromě zelených fazolek a mladého hrášku
  • vyřadíte veškeré sójové produkty, včetně tofu, omáček apod.
  • vyřadíte veškeré mléčné produkty, kromě přepuštěného másla (ghee)
  • vyřadíte potraviny, které obsahují některé konzervanty a přidané látky, například:  dextrózu (99% běžných uzenin, i těch s vysokým obsahem masa), glutaman sodný, karagenan, siřičitany apod.(mohou se pouze přirozeně vyskytující např. v balzamikovém octu).
  • vyřadíte umělá sladidla jako je stévie, xylitol 
  • vyřadíte i zdravé náhražky desertů, koláčů, kaší, musli. Neboli žádné koláče z kokosové a mandlové mouky, žádné banánové lívance apod. 
  • během celého programu se nevážíte a nepočítáte kalorie
  • jíte 3x, maximálně 4x denně.
Strašný co? 

Není to vůbec strašný. Co tedy můžete? 

  • maso 
  • vejce
  • zeleninu
  • bylinky
  • ovoce (jako součást hlavního jídla)
  • ořechy (jako součást hlavního jídla)
  • tuky, oleje 
  • uzeniny, které splňují podmínky Whole30
  • strerilizované, konzervované potraviny, které splňují podmínky Whole30 
Přijde Vám to málo? Vypadá to tak, ale těch kombinací, které můžete vyčarovat je opravdu nepřeberné množství. v

Po 30 dnech začnete zařazovat jednotlivé skupiny potravin a sledujete, co to s Vámi dělá. Jaké potraviny a v jakém množství Vám vadí či nevadí. Někdy zjistíte, že 100g jogurtu je v pohodě, ale 200g už Vám způsobí problém. Můžete zvolit rychlou nebo pomalou verzi znovuzavádění. Ještě nejsem rozhodnutá, kterou si vyberu, mám dost času. 

Opět jsem to celé zestručnila, pokud se chcete s programem seznámit podrobněji, doporučuji skvělé stránky Paleosnadno. Je to spoustu informací, ale i báječných receptů. Dále určitě doporučím originální stránky autorů programu Whole30, tam jsou naprosto vyčerpávající informace, samozřejmě v angličtině.

Proč jsem se rozhodla Whole vyzkoušet? 

V podstatě ze dvou důvodů. Emoce a zdraví. Vím, že můj vztah k jídlu je pořád více emocionální než rozumový. Mám tendence ujíždět v množství. Mám ráda víno, jehož konzumace se za poslední půlrok zvrtla ve dvě až tři skleničky DENNĚ. U vína to obvykle nezůstalo a přidal se k tomu sýr, ořechy, uzeniny byť v top kvalitě. Po večeři, kdy jsem byla plná. To není dobrý vzorec. Minulý týden jsem si uvědomila, že je to skutečně stereotyp-vzorec. Zkrátka, že je to špatně a že je potřeba s tím něco udělat. Ano, už to bylo i vidět. Ta rezistentní tři, čtyři kila i přes dřinu a jinak vzorné low carb stravování. 
Druhým důvodem je zdraví. Vypozorovala jsem, že po některých jídlech se necítím úplně v kondici (podezírám mléčné výrobky s vysokým podílem laktózy, kaseinu), některé luštěniny. Taky trpím zhruba 20 let atopickým ekzémem a alergií, která je tedy už velmi zkrocená oproti dřívějším obdobím, přesto mě, konkrétně ekzém, dokáže ještě pěkně potrápit, hlavně teď v zimě. Chci tomu přijít na kloub. 
Vy, co mě sledujete, víte, že se už nějaký ten pátek stravuji převážně nízkosacharidově, nijak extrémně, ale v podstatě konzistentně (s výjimkou Vánoc, oslav apod.), také se snažím jíst "clean", tudíž moje startovní čára je určitě někde jinde než u někoho, kdo  se stravuje běžně "česky", ve fastfoodech, na  "zprocesovaných" jídlech, pije sladké nápoje atd. Domnívám se, že je důležité to zmínit, protože ten průběh bude trochu jiný, nebude to zřejmě tak zásadní revoluce v mém životě, ale přesto si od toho dost slibuji. Tak uvidíme. Jsem opravdu zvědavá.

Na program jsem se pozvolna připravovala zhruba od podzimu, kdy jsem si koupila knížku od průkopníků programu, manželů Hartwigových, Jídlo na prvním místě. Následovaly knihy Svoboda v jídle jednou pro vždy a Whole30, což je, mimo jiné, kniha plná úžasných receptů. 

Den první 19.2. 2018  - Den jako každý jiný 

Začala jsem vlastně neplánovaně. V neděli večer jsem si připravovala oběd, dýňové kari s kuřecím masem a uvědomila jsem si, že odpovídá zásadám Whole30, ale nijak jsem se nad tím nepozastavila(protože dost mých jídel tomu odpovídá) a v ten moment mě moje přítelkyně Iveta přidala, spolu s další kamarádkou Lídou,  na Whatssup do skupiny Moje první Whole30, ať se aspoň inspiruju, když zatím nechci začít. A bylo vymalováno. Znamení. Jdu do toho s Vámi, píšu. Oběd na dva dny hotový, není co řešit. Snídani nějak vymyslím, hotovo. A bylo. Dala jsem si pravou nefalšovanou Mozartovu kouli, kterou mi přivezl muž ze Salzburgu a tím jsem udělala pomyslnou čáru za minulostí. 

V pondělí ráno jsem se zvážila. Hrůza. 71,5 kg. Přišlo to v pravý čas, říkám si.

Rozhodla jsem se, že po dobu Whole30 vysadím veškeré vitamíny, v mém případě vitamín C, magnesium B6 a biotin. Nejsou to léky. Jsou to suplementy. Letrox na sníženou funkci štítné žlázy beru dál, do eliminace v tomto směru fakt nejdu.
K pitnému režimu: piju vodu, různé čaje, které ochucuji obvykle citronem. A káva. Hodně kávy. Ještěže se ve Whole může, jinak bych do toho nešla. Bez vína a kávy zároveň by můj život ztratil dost ze svého půvabu. 

Takže co jsem celý den jedla, jaké byly moje pocity, co jsem cvičila?  Jdeme na to.

Snídaně: na ghee restovaná cuketa, 3 vejce, ředkvičky, rajčata, mrkev, vše posypané lahůdkovým droždím.
Oběd: dýňové kari s kuřecím masem, zavřená hrst mandlí
Svačina: salát z červené řepy, vajíčka, ředkviček, cibulky, semínka: sezam, pinie, slunečnice, dýně, zálivka: olivový olej, balsamico ocet, sůl, hořčice v prášku (pro další dny to nazvu základní zálivkou, střídám olivový, dýňový olej a sezamový olej).
Večeře: hovězí steak z roštěné, zeleninový salát (nazvu ho Classic, protože ho točím pořád dokola): ledový salát, rajčata, paprika, okurka, černé olivy, základní zálivka 
Den 1....Whole? Opravdu? Vlastně můj normální den

Cvičení: 20x burpees, 20 minut jóga s Lesley Fightmaster


Pocity, nálady atd.: naprostá pohoda, kromě vína vlastně můj běžný den. 3 jídla jsem nezvládla, odpoledne mě popadl velký hlad, do večeře bylo daleko, takže následovala svačinka. To vychytám. 

Den druhý 20.2. 2018  - Pohoda přetrvává

Snídaně: na ghee restovaná cuketa, 2 vejce, 3 plátky uzeného lososa, guacamole (z poloviny avokáda), rajčata, paprika, bílá ředkev, lahůdkové droždí 
Oběd: dýňové kari s kuřecím masem, zavřená hrst mandlí
Svačina: guacamole (z druhé poloviny avokáda)
Večeře: pražma zlatá na grilu (sůl, kmín, ghee), zeleninový salát Clasic se základní zálivkou, semínka(pinie, slunečnice, dýně)
Den 2...rybu jsem už ani vyfotit nestihla

Cvičení: 20x burpees, 30x  swing s kettlebellem 8kg, 30x sumo dřep s kettlebellem 8kg

Pocity, nálady atd.: učila jsem 12 hodin, nálož. Pořád nemám vychytané porce, proto 4 jídla. Odpoledne byl hlad a večeře v nedohlednu.   Stále nemám extra systém v tréninku, na 3 týdny jsem se "ztratila" a hledám cestu zpět. Jinak stále pohoda, žádné chutě, žádná negativa. Jo a objednala jsem si pomalý hrnec. Konečně.

Den třetí 21. 2. 2018 -  Hranice tří jídel pokořena

Snídaně: salát ze dvou vajíček, uzeného lososa, jarní cibulky, papriky, okurky a domácí majonézy
Oběd: do třetice dýňové kari s kuřecím masem, hrst směsi ořechů 
Večeře: vepřová panenka (sůl, pepř) restovaná na ghee a dokončená pod grilem, zelené fazolky na ghee
Den 3...tahle snídaně byla moc těžká, příště zvolím lehčí verzi

Cvičení: 20x burpees, 30x  swing s kettlebellem 8kg, 30x sumo dřep s kettlebellem, 30x plank cross knee slide
Pocity, nálady atd.: ráno a dopoledne velká ospalost (ale těžko říct, zda to přisuzovat Whole, víkend byl velmi náročný, totálně jsem si rozhodila spánkový režim a tohle mě někdy dobíhá i 5 dní), pak už pohoda. Konečně tři jídla, díky velmi vydatné až těžké snídani(vajíčka, losos a majónéza), už nikdy více. Konečně jsem vyrazila na pořádný nákup, vrhla se na recepty a promyslela jídelníček na další dny. Začala jsem být mírně nervózní, že mě čeká 30 dní na vajíčkách. Plánování je ve Whole základ.

Den čtvrtý 22.2. 2018  - Nový vítr v kuchyni

Snídaně: polévka s kuřecím masem, brokolicí, batáty, chilli  a kokosovým mlékem podle knížky Whole30 (uvařeno předchozí den večer)
Oběd: krůtí maso se zeleninovou směsí- fenykl, mrkev, žampiony, vše na ghee, zeleninový salát Classic se základní zálivkou a semínky
Večeře: zeleninový salát Classic s tuňákem, černými olivami a semínky se základní zálivkou.
Den 4... nové chutě

Cvičení: 40 minut různého posilování s 8 kg kettlebellem a krátký strečink (lepším se).
Pocity, nálady atd.: dnes jsem se do toho konečně pořádně opřela, nové recepty, nové kombinace. A to mě baví. Dnes běhám na záchod více než obvykle, nic zásadního ani tragického, ale běhám. Jinak vše v naprosté pohodě. Co mají všichni s tou cukrovou chřipkou, sakra? 

Den pátý 23.2. 2018  - Budeme "pomalit"

Snídaně: polévka s kuřecím masem, brokolicí, batáty, chilli  a kokosovým mlékem podle knížky Whole30 (zbytek z předchozího dne a ještě zbylo do mrazáku).
Oběd: kuřecí maso se zeleninovou směsí (opět fenykl, mrkev, žampiony), dvě brambory s olivovým olejem pečené v alobalu
Svačina: směs listových salátů, červená řepa, vajíčko, rajčata, semínka, základní zálivka 
Večeře: zbytek od oběda včetně jedné brambory (tu jsem rozmačkala), na pánvi jsem zalila jedním vajíčkem, na talíři jsem posypala lahůdkovým droždím a k tomu zelenina (rajčata, kulatá ředkev).

Den 5...byl hlad, přičítám to bramborám


Cvičení: 20 minut posilování s 8 kg kettlebelem, 20 minut jóga s Lesley Fightmaster
Pocity, nálady atd.: měla jsem hlad, zřejmě díky bramborám, proto 4 jídla. Velmi intenzivně vnímám chutě jídel, smysl velmi zesílil, přijde mi vše slané a výrazné. Dorazil mi pomalý hrnec, zakládám na "noční" hovězí vývar.

Pomalý hrnec z Lidlu... nechápu, proč jsem koupi tak dlouho odkládala


Den šestý 24.2. 2018  - Není každý den posvícení aneb první malá negativa a ještě s otazníkem

Snídaně: hovězí vývar z pomalého hrnce
Oběd: sekaná ze směsi hovězího a vepřového masa (k zahuštění použito psyllium a ochucovadla v čistém složení - rajský protlak, hořčice) připravena v pomalém hrnci, pyré z celeru a kešu ořechů, salát z čekanky a mrkve se základní zálivkou
Večeře: listové saláty, mango, čekanka, vlašské ořechy, semínka, zálivka: chilli, limeta, hořčice, sůl. 
Den 6...nové technologie, nové recepty a kombinace

Cvičení: žádné, ale velký úklid bytu, což v mém případě je slušné cardio
Pocity, nálady: jsem nadšená z pomalého hrnce, to je panečku vynález: zapnu, odcházim, příjdu a vše je hotovo. Sekaná má dokonce kůrku. Nicméně jsem přesycená masa. K večeři jsem zvolila vegan variaci a byla luxusní. Od sobotního večera až do nedělního poledne křeče v břiše, jsem nafouklá jak pátrací balón. Změna střevní mikroflóry zřejmě. A taky mi vyjely tři opary. Upřímně nevím, zda to vůbec Whole přisuzovat, kolem mě je to samej bacil. 

Den sedmý 25.2. 2018  - Rodinná oslava a ani to se mnou nehlo 

Snídaně: variace na frittatu : na slanině opečená cuketa, 3 vejce, sušená rajčata a zelenina: rajčata, ředkev, paprika, okurka
Oběd: hovězí vývar z pomalého hrnce
Svačina: plátek sekané z pomalého hrnce, kysané zelí s olivovým olejem
Večeře: špízy s kuřecím masem, žampiony, paprikou, slaninou, cuketou, cibulí, salát Classic se základní zálivkou 
Den 7...den, kdy jsem bez zaváhání zvládla oslavu


Cvičení: 7 minut HIIT, 20 jóga s Lesley Fightmaster
Pocity, nálady atd.: kromě přetrvávajícího nafouklého břicha dopoledne a mírného hladu celý den vše v pohodě. 4 jídla mají důvod: den byl rozkouskovaný, kolem poledne jsme jeli do sauny a tam jsem opravdu nechtěla jít s nacpaným pupkem, proto jsem jídla rozdělila do 4 menších porcí. Navíc probíhala rodinná oslava a se mnou to ani nehlo. Jako kdybych měla naprosto potlačené centrum chutí, chtíče po jídle a té mé neslavné pažravosti. 

Tak to byl můj první týden s Whole30. Já jsem naprosto spokojená. Možná je to slabé slovo, jsem nadšená. Nechybí mi víno, sýry, kvanta ořechů. Objevila jsem nové chutě, kombinace, recepty a moc mě to baví. Vařím v pomalém hrnci. Jídla recykluji, tedy jím několik dní (max. 3). Moje Whole jídla se mnou jí celá rodina (to je snad největší bonus), zase pravidelně cvičím. Až na občasný hlad, mírný střevní diskomfort a tři opary žádná negativa, žádná únava, bolesti hlavy, NIC takového. A jsou mi volnější kalhoty a kozačky. Ano, kozačky. 

Doufám, že za týden bude sumář obdobně optimistický. Já se normálně těším, co nového mi Whole přinese. 

Ještě pár slov na závěr. 

Jsou tři věci, které mi celý program ulehčují a zpestřují: pomalý hrnec, recepty z knihy Whole30 a precizní zásoby potřebných surovin. A uvědomila jsem si jednu věc. Program musí být nesmírně náročný pro někoho, komu nic neříká čerstvá, racionální, přiměřená strava, pro někoho, kdo nikdy nepřečetl etiketu na potravině, pro někoho, kdo není zvyklý přemýšlet, co bude jíst zítra, kdo spoléhá zkrátka na druhé. Vážení, pokud toto čtete a zvládli jste to, máte můj neskonalý obdiv. Chce to obrovskou kuráž, chuť, motivaci. Je to v podstatě velká životní změna. Od fyzické stránky, přes organizační, až po stránku psychickou. Tleskám Vám. Přihlaste se, napište mi, Zajímá mě Váš příběh.

Napište mi Vaše zkušenosti s Whole30. Neznáte? Láká Vás to? 

Vaše 

JS

středa 21. února 2018

Co se mi (ne)povedlo v roce 2017....přísliby a vyhlídky pro rok 2018 - část III. Jaký bude rok 2018?

Krásný čtvrtek všem,

konečně tu máme třetí a poslední díl miniseriálu o mém roce 2017.

Jaký bude tedy rok 2018? Bude takový,  jaký si ho udělám. A já mám v plánu si ho udělat co nejlepší (chtěla jsem napsat fajn, ale to je málo).

Neočekávejte ode mě žádná konkrétní čísla, předsevzetí, mety. Nicméně nějaké plány, sny  a vize mám. Vlastně jsem už o nich psala na svých FB stránkách začátkem ledna a světe div se, nastala v nich změna a to dost nečekaná.

Tady jsou:
  • Čisté stravování. Na této vlně se vezu již delší dobu. V podstatě jsem přestala používat protein, umělá sladidla a zero sirupy. Moje tělo je nepotřebuje. Jídla si připravuji z čerstvých potravin, maximálně použiji konzervovaná rajčata, kokosové mléko, fazole apod.
  • Whole30. Začala jsem toto pondělí, tedy 19.2.2018. Dřív než jsem předpokládala. Nechci to už odkládat. Už nechci čekat až, až, až....dám to i s těma oslavama a já nevím s čím ještě. Je to jen o hlavě. Zatím si věřím. Něco jsem si o tom načetla, ale rozhodně jsem nepřečetla vše, možná někdy méně znamená více. Uvidíme. Plánuji udělat vždy týdenní sumář na blog, včetně jídel, popisů pocitů apod. Co je moje hlavní motivace? Vyřešit svůj vztah k jídlu. Stále bojuji s množstvím, když si dám večer víno jako pomyslnou tečku za pracovním dnem, musím si k tomu dát sýr, šunčičku, ořechy. Tohle chci změnit. Stále mám tendence se přejídat, byť zdravým jídlem A taky chci přijít na souvislost konzumace určitých potravin a mého atopického ekzému, který sice se změnou jídelníčku ustoupil, ale zcela nezmizel a občas mě dokáže potrápit. Tímto děkuji Ivetě a Lídě za nedělní popostrčení, jedem v tom totiž spolu. Ony mě vždycky dokázaly nasměrovat ve správný čas tím správným směrem.
  • Nové kolo. Chci si pořídit tzv.fitness kolo. Znáte? Jízdu na kole miluji už léta, mám stařičké horské kolo, ke kterému mám citový vztah a nezbavím se ho. Ale na takovou tu svižnou jízdu po silnici si chci pořídit něco živějšího. A už mám vybráno. 
    To je ono: Specialized Sirrus 
  • Jóga. Stále chci pravidelně zařazovat jógu. Dělá mi dobře na těle i na duši. Mám moc ráda on-line lekce s Lesley Fightmaster. Pokud začínáte, má program i pro úplné začátečníky. Mrkněte ZDE.
  • Běh. A tady nastala nevídaná změna. Přes můj komplikovaný vztah k běhu a i přes to, že jsem na začátku roku tvrdila, že prostě běhat nebudu, a když už, tak pro zpestření...piánko, tak se těším na jaro až vyběhnu, dokonce mě to láká ven už teď a první malý pokus už proběhnul. Mám vyhlídnuty už i nové boty. No nechápu to, vy ano? 
    Moje oblíbená značka běžeckých bot Asics
  • Triatlon. Tady nastal zajímavý vývoj. Euforie, letargie, těšení. Asi si to dám letos znovu. Ale jen ten jeden závod. Pokud to půjde, bude chuť i motivace,  budu si to dávat každý rok jako test fyzických sil. Je tam skvělá atmosféra a pro ten zážitek a pocity "po" to fakt stojí.
    Stálo to za to...a bude stát zase
  • Vlasy. Už jako malá holka jsem chtěla být princezna. Princezna s dlouhýma vlasama. Nikdy jsem je neměla. Rodiče mě pořád nechávali stříhat nakrátko. Celý život jsem nakrátko. Možná proběhlo pár mikádoidních epizod, neměly však dlouhé trvání. Hřívu (kterou fakt nemám) do půlky zad neplánuju. Zkouškou mojí výdrže bude opět mikádo. Tentokrát to dám. Mám našlápnuto. 
    Tohle se mi líbí moc a tam to směřuje
  • Knížky. Chci minimálně udržet tempo četby, možná i trochu přidat. Zařekla jsem se, že tak půl roku  do knihkupectví nepáchnu, protože knížek jsem si koupila za poslední rok opravdu hodně. Ale nevím, jestli to vydržím. Blíží se Velký knižní čtvrtek a to je se mnou ámen.
  • Blog, psaní. Po loňské zkušenosti, kdy se mi nepodařilo zvýšit frekvenci příspěvků na blog, ani vylepšit jeho vzhled, si vlastně vůbec netroufám něco plánovat či slibovat. Stačí, že chci. Fakt jo. Ale bacha, letos už je toto třetí článek a chystá se čtvrtý, vlastně bude celý miniseriál o mém prvním Whole30. Blýská se na lepší časy. Určitě. A možná bude i něco více, než jen články. Sama jsem zvědavá, kam se to všechno pohne.
  • Kurz poradce pro výživu. Ano i já. Bohužel nebo bohudík? Nevím. Každopádně si kurz chci udělat a to u Ronnie akademie, protože jsou podle mě nejlepší. Profesionálové, co jdou s dobou. Chci mít vzdělání v oboru, který mě baví. Nevím, zda někdy budu komerčně masově poskytovat služby výživového poradce. Kurz si chci udělat především pro sebe a pro to, abych trochu zvýšila odbornost a profesionalitu mých výlevů zde.
  • Více společného sportu s rodinou. Jelikož je dceři už 10 let, tak se nám to daří. Je skvělým parťákem na kolo, do bazénu (to už od malička), miluje běh a chce klusat od jara se mnou. A bůh ví, možná se díky ní do běhu zamiluju. Dceru vedeme s manželem ke sportu od malička, zkusila už téměř vše. Nakonec zakotvila u házené, byť je spíše éterická a drobná. Ale baví jí to a to je hlavní. 
  • Zdraví. Nejdůležitější bod. Chci si zachovat pevné zdraví. Moje snahy mají jednoznačnou motivaci a tou je zdravé tělo a zdravý duch. Už to nedělám jen pro ten pohled do zrcadla. Ono to sice nikdy neomrzí, když se vidíte v padnoucím oblečení, štíhlá, pevná. Ale to by nikdy nemělo být na úkor zdraví, jak fyzického, tak psychického. Myslím, že dělám, co můžu. Mám samozřejmě rezervy. Měla bych víc spát, sprchovat se studenou vodou, méně pít víno a kafe a chodit  na masáže a k fyzioterapeutovi. To by ale se mnou pak nebylo k vydržení, byla bych dokonalá a ve 115 letech by mě museli zastřelit. A to nechci.  

Nooo.... pěkná soupiska, rozhodně obsáhlejší než vloni. Už teď jsem napnutá, jak to všechno dopadne. Těším se. Moc.

A jaké jsou Vaše plány, cíle, vize, předsevzetí (no fuj) pro rok 2018? Máte nějaké? Nebo necháváte věci plynout jen tak? 

Pište, moc ráda si počtu. 

Vaše 

JS 

sobota 17. února 2018

Co se mi (ne)povedlo v roce 2017....přísliby a vyhlídky pro rok 2018 - část II. Chyby, chybky, chybičky

Krásnou sobotu všem,

máme tu druhou část bilanční minisérie o mém roku 2017.

Přemýšlela jsem, jak nazvat část druhou, protože to vlastně nejsou neúspěchy, jsou to spíš rezervy, uklouznutí, něco, co se mi nepovedlo na 100% nebo už nezbyla energie, čas, nebyl zkrátka "focus".

Jen tak pro zajímavost jsem si přečetla článek z loňského ledna, protože si matně pamatuji, že jsem si dávala nějaké cíle. No tak jsem se pobavila teda:
  • cíl č. 1 dostat se na váhu 60 kg......cha, padam smíchy. Co mě to napadlo? Vůbec nechápu, jak jsem si vůbec takový konkrétní cíl mohla dát. A co myslíte? No mám 70 kg. Asi tak. Ponaučení pro příště: žádné nesmyslné konkrétní cíle v oblasti váhy. Už by mě to ani nenapadlo.
  • cíl č.2 zvládnout alespoň jeden shyb na hrazdě - výbuch smíchu č.2. Vůbec jsem to netrénovala. Párkrát jsem se o to pokusila na workoutovém hřišti, směšně vypadám pořád, posun nula samozřejmě.  Jako cíl je to krásnej, smysluplnější než nějaké číslo na váze, ale nakonec jsem se soustředila na přípravu na triatlon a trénovat oboje nebylo v mých možnostech.

    Krása...zatím vzdálená 


  • cíl č. 3 uběhnout 10 km v kuse - hlásím splněno, viz článek o úspěších 
  • cíl č. 4 častěji přispívat na blog a vylepšit jeho design. Opět cíl v kategorii utopie. Psaní článků totiž u mě neprobíhá tak, že sednu a píšu. Tak to nefunguje. Musí se sejít dvě věci: múza a čas. A to se děje málokdy. Už jsem se snažila psát, když byl čas a nebyla múza....no nic samozřejmě. Design blogu je věc, které příliš nehovím. Musela bych na to sednout a zřejmě si nechat i poradit. Minulý rok už na to zkrátka nebyly broky. 
Toto je v kostce vše k těm psaným, řekněme více závazným cílům. Nic moc bilance, že? A teď k tomu, co se během roku vyvrbilo, objevilo, co bylo dílem okamžiku, nálady a situace.

Takže co se nepovedlo, co mohlo být lepší, kde jsem uklouzla  a kde mám rezervy: 

  • velmi málo jsem se věnovala strečinku a józe, přestože vím, jak jsou důležité. Jsem ostuda, některé tréninky proběhly zcela bez zahřátí a protažení, nebylo jich mnoho sice, ale není to bod, na který bych byla pyšná. Často jsem to odflákla, přitom vím, jak je mi třeba po józe skvěle. Cvičila jsem jí pravidelně snad jen před triatlonem. Takže určitě výzva a cíl pro rok další. 
Warrior...v botách..konec :-) 


  • neproběhala jsem se k lásce k běhu, mám k němu stále ambivalentní vztah. Miluji a nenávidím. Dala jsem desítku ve slušném čase, dala jsem pětku do půlhodiny, dala jsem běh v triatlonu v naprosto luxusním čase a tempu 5:39 min/km. Přesto jiskra nepřeskočila.  Nevím, jak to máte vy, ale mně jde o pocity. Většinu běhů se trápím, těch co si užívám je minimum. Je to hlavě, extrémně. Přitom jsem nikdy žádný běh nevzdala, vždycky jsem doběhla, ať jsem si dala cíl jakýkoliv. Jdu si dát 5 km, dala jsem 5. Jdu si dát 8 km, dala jsem 8. Jen u té desítky jsem nevěděla, jestli jí zvládnu...tam to bylo: "Dnes bych tu desítku mohla dát." A dala jsem. Budu Vám vděčná za jakoukoliv radu, jak tu hlavu srovnat, protože určitě chci běhat dál. 
Zlomek tréninků...a stejně...žádná extra láska 
  • nepodařilo se mi vytvořit si systém v tréninku. Prostě nemám to tak, že pondělí, středa, pátek silový trénink, sobota běh, neděle jóga. Ani náhodou. U mě je vše dílem náhody, rozuměj času, nálady a energie. Někdy třeba necvičím týden. Teď dokonce dva, se mi nechce. Jsem pak na sebe dost naštvaná a vždycky si říkám, že od pondělka vnesu do tréninku řád. A nic. A možná je to dobře. Jediný jakžtakž systém jsem měla o prázdninách, když jsem se připravovala na triatlon. To jsem měla čas a v morálu jsem se vybičovala.

  • nepodařilo se mi ukočírovat spotřebu vína. Miluji víno. Chutná mi, přináší mi pozitivní emoce. Nebojte se, nejsem alkoholik, tedy doufám. Co je tedy špatně? Špatně je to, že jsou to prázdné kalorie a že mi spouští chutě k jídlu. A ne, ani dvě skleničky denně nejsou zdravé, nepřináší opravdu nic, ačkoliv to někteří lékaři tvrdí. Je to holý vědecký nesmysl. Je to spíš taková lobby. Vlastně přináší, ty zatracené emoce. A kila navíc, možná ty tři kila mám z toho vína. Spotřebu jsem omezila opět jen když jsem se připravovala na závod. Výkon a alkohol prostě nejdou dohromady, je to absolutní brzda pokroku ve všem. Redukcí váhy počínaje, sportovním a mentálním progresem konče. Sad Truth. A nejhorší je, že nevím, zda to chci a dokážu změnit. Měla bych. 
    Při mimořádné příležitosti pijeme mimořádná vína...10. narozeniny naší dcery. 2007 je dobrej ročník 

  • stále bojuji s množstvím jídla. To je moje absolutní Achillova pata. Pořád mám tendence jíst víc, přidávat, zvětšovat porce. Složení je úplně v cajku, netáhne mě to k prasárnám, sladkostem, fastfoodu. Ale to množství, to je peklo. I zdravá živá strava, pokud jí je hodně, má následky v podobě rostoucí hmotnosti. Vnitřně možná nenapáchá takovou paseku, jako ty mrtvé, sladké, tučné prefabrikáty, ale vidět to dřív či později je. Že bych našla opět příčinu těch třech kil navíc? Že by kombo předchozího a tohoto bodu? Stoprocentně. Musím říct, že předloni jsem byla daleko disciplinovanější jak v množství jídla, tak alkoholu. Taky ty výsledky.  Takže ano, jde to. Je to jen o hlavě.
    Celé avokádo k obědu? K tomu 200g tofu, 2 vajíčka a hora fazolek? No problem 

  • vzdala, ano, čtete dobře, vzdala jsem plavecký trénink s trenérkou. Po triatlonu jsem byla trochu v euforii a řekla si, že bych se do toho mohla opřít trochu víc ( i přes můj rozporuplný vztah k běhu), to by ovšem znamenalo naučit se správně technicky plavat. Našla jsem si trenérku a šla do toho. Dvakrát. Katastrofa. Ne trenérka, ale já. Bláhově jsem si myslela, že půjdeme hned na kraula. Chyba lávky. Vždy se začíná stylem prsa. Ani ty neumím, vůbec. Závěr byl ten, že bych se tréninku plavání musela věnovat opravdu velmi intenzivně, abych tu techniku natrénovala. A pozor, s velmi nejistým výsledkem. Plavání totiž není pro člověka přirozený pohyb, a to vůbec. 98-99% lidí plave s cílem neutopit se. Tak nás to učí a učili i ve školách. Naučit se správně technicky plavat, tedy plavat maximálně efektivně-úsporně na energii, ale s maximálním výkonem je velmi náročné, s roustoucím věkem stále náročnější, ne-li nemožné. Sama sebe jsem se tedy zeptala PROČ? Má oblíbená otázka. Abych si párkrát za rok v závodě dokázala co? Zlepšení o 2 minuty na 800 metrech? Stojí mi ten čas a peníze za to? Správně, nestojí. Budu si dál plavat svým stylem "rozhrnovač vody" (slova trenérky, byla výborná) a pokud se rozhodnu jít si zazávodit, dám to i tak. Energii a čas budu věnovat posilování, józe, kolu, běhu, rodině, odpočinku. 
Tak! To by bylo asi vše.....

Páni....koukám, dobrá sebereflexe, utřídění myšlenek, pocitů a dojmů. Dokonce mě napadá i takový menší závěr. Jednoznačně na mě má pozitivní vliv bič, výkonnostní cíl. Byl to ale můj bič, moje motivace, moje rozhodnutí. Pokud jsem se připravovala na triatlon tak:
  • jsem měla jakžtakž systém v tréninku
  • nechlastala jsem denně to výborný víno
  • cvičila jsem jógu 
  • pravidelně jsem běhala 
Napadá mě jedna věc, tohle vše se odehrávalo o letních prázdninách. Ano, 2 měsíce volna. Dcera doma, nebo na táboře, na soustředění, na turnajích, žádné rutinní každodenní povinnosti. Taky jsem ale v tomto období nevymáčkla ani čárku na blog. To je věc druhá. Múza nula.

Se začátkem září toto vše skončilo. Bič dostal jinou podobu a to podobu povinností spojených se zaměstnáním (vynásob dvěma), starostí o chod rodiny - kolotoč škola, úkoly, dceřiny tréninky a kroužky. Však to všichni znáte. A fitness režim šel do háje. Nebyla jsem schopná ho udržet tak,  jak bych si představovala. Otázkou je, zda to bylo vůbec reálné. V něčem ano, v něčem ne. Chlastat denně to víno jsem nemusela, to je pravda, tím pádem bych i méně jedla, protože k vínu se přece vždycky něco zakusuje, ideálně sýr nebo ořechy. Jenže to zatracený víno...emocionální vazba. Naleju si skleničku a den plný shonu a povinností, končí. Je to pomyslné ukončení pracovního dne. Špatný návyk, vím to. Zkusím přemýšlet, čím ho nahradit. Ale chci to vůbec?

A s čím jste se potýkali v roce 2017 vy? Máte nějaké faily? Fatální či drobná uklouznutí?

Pište, moc ráda si počtu. Jako vždy.

Vaše

JS 

pátek 16. února 2018

Co se mi (ne)povedlo v roce 2017....přísliby a vyhlídky pro rok 2018 - část I. Úspěchy

Moc zdravím své věrné čtenáře,

doufám, že jste na mě nezapomněli, já na Vás myslím každý den, ač to skutečně podle frekvence článků vůbec nevypadá. 

Původně jsem zamýšlela napsat článek o tom, co se dělo během mé podzimní pauzy v psaní, cvičení, aktivitách na sítích a jaký to mělo celé význam. Nakonec mě však inspirovala Anet Matonová z blogu Run Heart k tomu, abych sepsala takovou sumážku, lehkou bilanci roku předešlého,  s vyhlídkami na rok další. Bude to určitě záživnější čtení pro Vás, ale i psaní pro mě. Nakonec jsem zvolila formu minisérie, protože tak dlouhý článek? To nechceš.....číst ani psát. 

Je polovina února a já se rozhodla napsat bilanci....trochu pozdě, ale některé věci, zážitky, vjemy, zkušenosti musí uzrát, aby mohly ven. 

Začnu tím, co se povedlo...

  • Povedlo se mi udržet zdraví v TOP formě. První místo. Zlatá medaile. Kromě asi dvou rýmiček žádný problém. Žádné zranění, které by mě vyřadilo z každodenního režimu, tréninku, z koloběhu všedních dní. Tohle je pro mě výhra roku. Ne že bych dříve byla extra vážně nemocná. Vážně ne, ale často ano, někdy i nepřetržitě týdny, včetně léčby ATB. A to mi bylo i o 10, 15 let méně. Čím to? Vím to. Živá, pestrá strava, pravidelný pohyb, pozitivní mysl, rovnováha. Jednoduchý recept. 

  • Povedlo se mi udržet váhu v rozmezi +-3 kg. Ano, je to úspěch. Nehroutím se z tří kil navíc. Je to jen číslo. Důležité je, co vidím v zrcadle a jak se cítím. Pořád oblékám velikost 38 a cítím se báječně. Víc netřeba dodávat. Možná jen to, že udržet se ve "formě" je daleko vyšší cíl než zhubnout 10-15-20 kilo. Je to celoživotní cesta. Dobrodružná. Strastiplná. Se spoustou lákadel, odboček, atrakcí, příkopů a vrcholků. Ale jde zvládnout, když víte PROČ a KAM jdete. Někdy na to zapomenete, ale jen na malou chvíli. Nebo Vám něco zatemní mozek, něco důležitého, neodkladného, nezbytného. Až to vyřídíte, zase jasně vidíte, kam směřujete.  Takto bych popsala svůj podzim. Sama sebe jsem poslala do příkopu, když jsem kývla na druhou práci. Bylo to náročné období, kdy skutečně cvičení a tréninky neměly prioritu. To málo času, které zbylo jsem věnovala rodině, chodu domácnosti...i tak to mnohdy nestačilo. Když už se našla půlhodina, na cvičení nebyla šťáva, došly baterky. Domácí povinnosti, úkoly, práci jsem před sebou hrnula jak buldozer. Ale zvládla jsem to, i jako rodina jsme to ustáli, bylo to náročné, ale už je to pryč. Trvalo to 3 měsíce. Ani v tomto období jsem se nešidila v jídle, poctivě jsem si vařila, připravovala krabičky, pořád na mé komfortní low carb vlně. Tohle mám už tak pod kůží, že to nezmizí. Miluju to "svoje", vychutnávám si to, ráda si to všechno chystám a těším se na každé  moje jídlo. Jídlo je palivo. Kvalita jízdy je přímo úměrná kvalitě paliva = kvalita života je přímo úměrná kvalitě jídla. To je holá objektivní pravda. 


Ale no jo no....malinkej špíček :-)



Moje low carb variace mě nikdy neomrzí 

  • Povedlo si mi uběhnout 10 kilometrů. Jen jednou, za 1 hodinu 6 minut. Ale dala jsem to. I přes to, že mi vlastně běh k srdci nepřirostl (více v druhé, ale vlastně i třetí části této minisérie).


Alespoň jednou 10 km...k běhu mám pořád ambivalentní vztah 

  • Zvládla jsem triatlon do časového limitu, který jsem si dala. Pokořila jsem své o 11 let mladší já o více než 16 minut. 800 metrů plavání, 21 km jízda na kole a 8 km běh za 1h 59 minut 25 vteřin. Jsem na sebe fakt pyšná, i když jsem byla asi devátá od konce. Kde jsou ty časy, kdy polovinu startovního pole tvořili hobíci jako já. To by i to umístění bylo lepší. Ale tohle mě vůbec netrápí. Jsem šťastná, že jsem to zvládla a ten splněný limit je třešinka na dortu, krásný bonus. Musím ještě zmínit přípravu. Věnovala jsem jí dost času, v rámci svých možností jsem udělala maximum, nic bych neměnila. Nechtěla jsem trénovat na úkor rodiny, povinností, zdraví, dovolené. Nejsem profesionál. Chtěla jsem to jen zkusit a přípravě navíc bych nevěnovala už ani minutu. Co jsem zasela, jsem sklidila. Bylo toho dost a bylo to sladké. 




V 7 hodin ráno u registrace...krásné startovní číslo 17 a kolegyně Světlana - zkušená triatletka a její rady se mi opravdu hodily


Byla jsem šťastná, že jsem se neutopila 


Cílová rovinka...s fanklubem...vlevo dcerka



Bez komentáře....P.S. při výběhu z vody nefungovaly čipy :-) 

  • Povedlo se mi přečíst 9 knížek. Což je za posledních  10 let rekord. Vždycky jsem milovala knížky, vždycky jsem hodně četla. Poslední dekáda byla trochu výjimka. Knihy jsem více kupovala než četla. Věřím, že rok 2017 byl zlomový a skóre bude každý rok lepší a nebo minimálně stejné. 

          Toto vše mám na kontě:

          Radka Třeštíková: Bábovky 
          Patrik Hartl: Malý pražský erotikon
          J.M.Toth, P. Walek: Projezte se k novému tělu
          Patrik Hartl: Prvok, Šampon, Tečka a Karel 
          John Hart: Tíha Nenávisti
          Františka Čížková: To jsem já, Františka 
          Hana Lindberg: Stockholm: Přísně tajné
          Patrik Hartl: Okamžiky štěstí 
          Jo Nesbo: Policie

Všechny knížky krom jedné byly fajn, některé byly výtečné. Pro mě byl průšvih Stockholm: Přísně tajné. Popíšu to stručně: trapas, snaha o cool krimi, v podstatě jsem to protrpěla, nejsem cílovka. Kdybych měla volit mezi Třeštíkovou a Hartlem, volím Hartla. Ale oboje v rámci žánru dobré. Nesbo nezklame nikdy. Nesmím ho ale číst za sebou. Objev roku v oblasti krimi John Hart. Doporučuji všemi deseti a těším se na další knihu, která vyšla nedávno. A Františku Čížkovou mám ráda, její "ženská" kniha nezklamala, pohladila na duši.
Téměř kompletní sbírka l.p.2017, dvě byly půjčené od maminky 

  • Povedlo se mi přežít Vánoce bez obžerství jenom proto, že jsou Vánoce. Dala jsem si cukroví, vánočku, kulajdu, salát atd., ale jen tehdy, když byla chuť. Ne proto, že jsou Vánoce právě teď. Vloni to bylo horší, několikrát mi bylo vyloženě šoufl. Letos krásně a svobodně na pohodu. A dokonce jsem i pravidelně cvičila. Už jsem se po té podzimní odstávce nemohla dočkat. Chuť a motivace byla obrovská. 




  • Povedlo se mi nezbláznit se z toho všeho, zachovat si zdravý rozum jak v jídle, tak ve cvičení, skloubit rodinu, pracovní povinnosti se vším, co mě baví a naplňuje. Balance. Rovnováha. Vše je jak má být. 


V druhé části série se podíváme na zoubek těm méně povedeným okamžikům, nebo spíše nenaplněným předsevzetím, závazkům, které jsem si dala do hlavy a nikam je nenapsala.

A co se povedlo v roce 2017 Vám ? 

Pište, moc ráda čtu Vaše reakce a komentáře a ráda na ně odpovídám.

Vaše 

JS